Advent

Včera nám začalo krásné adventní období. Všichni se těšíme na Vánoce a začínáme odpočítávat dny, do toho krásného dne.

Letos je to pro mnohé jiné. Pro mne samozřejmě za poslední dva roky stejné, snad jen s malou dušičkou zda mi bude na Štědrý den dobře a nebo, jako v loňském roce, špatně. Snažím se na to nemyslet a být pozitivní, ale moje tělo si zatím dělá co chce ať dělám co dělám, ať myslím pozitivně nebo negativně, ať jím zdravě nebo se cpu prasárnama 😀 ,ať sportuji nebo se válím, ať jsem ve stresu a nebo v klidu…. Zatím jsem nenašla žádný způsob, jak si pomoci.

Můj stav jsem tu rozebírala už mockrát a nechci na vám psát něco, co vás vlastně ani vůbec nemusí zajímat. Jsou lidé, kteří na tom jsou mnohem, mnohem hůře. Spíš tím chci říct, aby jste ctili své zdraví, protože to je nejvíc a na něm záleží. A je jedno, zda jde o covid, rakovinu, chřipku nebo obyčejné nachlazení. Nikdy nevíte jestli budete mít lehký nebo těžký průběh a nebo vám nezůstanou nějaké následky. Nikdo přeci nechce být jen tak nemocný a ležet v posteli a ještě nakazit celou rodinu.

Já s nějakým rozvolněním nesouhlasím, protože většina lidí bude jak urvaní ze řetězu a dopadne to tak, že se opět vše bude muset zavřít. A zase budou lidi řvát!!! Škoda, že si neuvědomují, že je to jen o nás, o lidech a našem chování a haní vládu, za to, jak jedná. Pro všechny je tato situace nová a je jen na nás, jak se s ní popereme.

Je škoda,že mnoho lidí neumí být sami se sebou. Nevědí co mají dělat doma?! Že k nasátí vánoční atmosféry potřebují trhy, vyzdobené nákupáky….

Zapalte si doma svíčku, pusťte si vánoční písně nebo pěkný vánoční film, uvařte si dobrý čaj, zachumlejte se do deky a jen tak buďte….

Krásný advent prožitý v klidu, v pohodě a ve zdraví přeje Danča

Continue Reading

Sv.Martin

Když jsem byla malá,vždycky jsem vyhlížela v tento den sníh. Nevím jestli se mi to kdy v dětství povedlo. Ale vzpomínám si na studia v Jihlavě, kdy se toto magické datum opravdu proměnilo v realitu a sv. Martin na bílém koni přijel. A pamatuji si, že to padaly ty veliké sněhové vločky a pro mě to bylo jako splnění dětského snu. Byl to opravdu kouzelný okamžik.

Nic víc jsem ale o tomto dnu nevěděla. Nevěděla jsem, že se peče husa, pije se svMartinské víno a nebo, že se pečou nějaké rohlíčky. O tom všem se dočítala až v dospělosti.

Před pár lety, když jsem objevila kouzlo blogů, mě okouzlil blog U nás na kopečku, který mě velmi zaujal a vlastně tak nějak rozjel mojí blogovou éru a kde jsem se dočetla o spousty tradicích ( nejen na sv.Martina) a právě u ní jsem se dočetla o rohlíčcích, které jsem zařadila do takového našeho rodinného tradináře. Na internetu najdete receptů spousty, kynuté i nekynuté, s různými náplněmi. U nás hrají prim nekynuté s ořechovou nádivkou.

Svatomartinské rohlíčky

400g špaldové mouky

250g povoleného másla

1 zakysaná smetana

špetka soli

1/2 lžičky prášku do pečiva

Zaděláme těsto, které dáme na chvilku do lednice odpočinout. Mezi tím si připravíme náplň, na kterou budete potřebovat:

200g mletých vlašských ořechů

200g cukru moučka

1 bílek ( žloutek si nechte na potření rohlíčků)

trochu skořice

3 lžíce rumu

Já rohlíčky dělám tak, že z těsta udělám váleček, který pak rozkrájím na jednotlivé stejné dílky, z kterých udělám kuličku, kterou rozválím do placičky. Na jeden kraj dám náplň a stáčím a přitom jakoby ty boky roztahuji, pak akorát ohnu do podkovy.

Dáme na plech, potřeme žloutkem a pečeme na 180stupňů asi 30 minut. Ještě teplé obalíme v moučkovém cukru.

Vypadá to, že letos se Martin také někde zdržel. Ale to nevadí. Ještě stále je podzim.

Danča

Continue Reading