Online versus realita

Včera jsem chtěla zveřejnit jeden příspěvek na instagramu,ale nakonec jsem se tak rozepsala,že jsem se rozhodla, že ho nepřidám a nechám si to až sem na blog.

Je to zase téma,které je víc k zamyšlení,k náhledu ze všech stran a popřemýšlení a možná i sáhnutí si do svého svědomí a vědomí.

V poslední době se kolem mě dějí věci, které bych vůbec na první pohled neřekla, že se stát můžou. A není to jen v online světě, kde se většinou ty,, horsi“veci neříkaji, protože přeci všichni jsme happy a přeci to nebudu sdílet s celým světem, prásknu to až to bude opravdu bomba a abych měla větší sledovanost. Jsou to věci i v normálním realistickém životě. Kdy z venku vše vypadá supr a spokojeně. A pak najednou bomba a šok.Teď, když to píšu, si uvědomuji, že vlastně v mnoha případech je ten online svět stejný, jako ten offline!

Proč to tak je??!!!Přeci když už se vrhnu do online světa s tím,že s lidmi budu sdílet svůj běžný život,proč s nimi nesdílím tedy vše?! Nezajímá je to? Vysmáli by se mi?? Politovali by mě? Ztratila bych sledovanost? Pomluvili by mě??

A to samé v reálném světě?! Mám problém,ale navenek budu dělat, že je vše ok. Aby mě všichni obdivovali? Nebudu někomu přidělávat starosti??Litovali by mě??Pomluvili by mě? Ztratila bych přátele a kamarády???

Ale co když někdo řeší třeba podobný problém,nebo horší a když by viděl tu pravou realitu,tak by mu to třeba i pomohlo. Viděl by, že se nedějí jen dobré věci, že to všude není jen růžové! A určitě by to pomohlo i tomu, kdo toto téma zveřejní, kdo s ním přijde!!!

fbt


Já jsem se nikdy netajila ani špatným ani dobrým. Někdy to vypadá, že si třeba i stěžují, ale proč bych to neřekla, když se mi to opravdu teď děje?! Neumím lhát. Snažím se být zcela upřímná. A to i sama k sobě. A to je oč tu běží. Každý si sahněme do svého svědomí a řekneme si jestli jsme upřímní sami k sobě! Od toho se vše odvíjí. Děláme opravdu vše pro to, abychom byli opravdu šťastní a spokojení? Ne jen proto, ABY TO VŠICHNI VIDĚLI, VŠECH MILION SLEDUJICICH, že u nás je vše ok, že se daří v práci, že rodinné vztahy jsou ok!

Přeci k životu patří všechno. A proč neříct, že mi v rodině někdo stůně a není to dobré, není tam šance na zlepšení. Nebo proč neříct, že se snažíme o miminko a nejde to?! Když se to přeci řekne, ztratí se takové to dusno z konverzace, nebo i z špatného pocitu z otázky na téma a kdy bude to miminko? A ono to už třeba tři roky nejde.

Myslím si,že dnešní svět ať je online nebo i realistický je v jedné velké lži. A nejhorší na tom je, že lžeme nejdříve sami sobě a pak i ostatním.

PS: Prosím vás, nejsem žádný guru. Řídím se jen svým selským mozečkem, který máme každý jiný. Je to risk, zveřejňovat svoje myšlenky, protože ne s každým se stotožňují(asi i proto nemám moc přátel). Ale někdy mám takové dny,kdy potřebuji ze sebe vše dostat. Veškeré svoje pocity. A můj blog mám i pro tyto témata.

Komentáře

  1. blondýna říká:

    A právě z tohoto důvodu má blog mnoho let a na sociální sítě peču.
    Jsou farizejské, neosobní, necitlivé a já jsem zvyklá psát naplno.
    Když mám smutek, když mám radost a mí čtenáři mne za to cení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.