Léto budiž pochváleno

Miluju léto, ikdyž občas remcám, že moj velký vedro,ale ten pocit, když na sebe ráno můžu hodit jenom lehké šaty za to stojí!!!

Taky mám ráda léto, protože mi nastává kolotoč ,,sklizně“ a pro někoho je to možná fuška,ale mě to strašně baví otrhávat, stříhat a celkově sklízet a pak vařit marmelády, zavařovat, zamrazovat, péct ovocné koláče…. 😀

A na jeden výborný koláč, který jsem schopná z velké části sníst sama vám napíšu recept. Pokud mě sledujete na instagramu nebo na facebooku( pokud ne,tak to určitě udělejte 😀 ), tak tam už jste si ho mohli přečíst.

Rychlý rybízový koláč

220g špaldové mouky

1 vanilkový pudink

100g třtinového cukru

1 lžička jedlé sody

2 lžičky prášku do pečiva

50ml oleje

200ml mléka


Vše promícháme a rozetřeme do koláčové formy. Posypeme rybízem( já si došla na zahrádku natrhat čerstvý,ale může být i mražený), vršek koláče můžete a nemusíte posypat plátky mandlí (s nima je to ale lepší!!! 😀 A dáme péct na 180 stupňů asi cca20minut.

Jak to máte s létem vy, máte ho rádi? I to zavařování a zpracovávání ovoce?

Přeji hezký start léta a užívejte si ho plnými doušky!!!

Continue Reading

Když přestane pršet

Přestalo pršet. Né, že by to příroda nepotřebovala, né že bychom to nepotřebovali my lidé, ale také potřebujem trochu toho vitamínu D a pokochat se krásou květů.

Využila jsem toho a obešla jsem zahrádku, pojďte se mnou a kochejte se krásou květů.

Přeji Vám krásný zbytek týdne, moje milé čtenářky.

Continue Reading

Zahradní zákoutí

Přihlásila jsem se na instagramu do soutěže Zahrada 2020. Sice jsem velmi váhala,protože naše zahrada rozhodně není jako z časopisu. Nikde nádherné zarovnané záhonky nenajdete. Bohužel, nebo bohudík?!…těžko říct. Ráda bych takové záhonky měla,ale nejsem moc velký umělec, ani zahrádkář a už vůbec nejsem milionář, protože co si budem říkat, v dnešní době se i za rostliny dost platí. Navíc v poslední době víc tíhnu k přírodě a ráda bych dala naší zahradě punc přírodnosti než uželhlenosti a zarovnanosti.

A proto jsem chtěla poukázat příspěvkou fotkou do soutěže na to, že ,, divoká“ zahrada má něco do sebe. A zakoutí, která samovolně a nebo s menším přičiněním vznikají si nesou své kouzlo, svůj příběh,svou divokost a přirozenost.

Popravdě jsem po nafocení nevěděla, kterou fotku dát,ač jsem si myslela,že to bude úkol snadný.

Nakonec jsem přidala naší stařičkou třešeň, která tu byla i za bývalých majitelů. Ve všech ročních dobách mě nepřestává udivovat. Je tak velkolepá,nádherná a pod jejími převislými větvemi se člověk cítí tak strašně malinký. Je to úchvatný strom. A jako bonus nám ob rok dává plno lahodných třešní, z kterých dělám marmeládu a kompoty.

Další zákoutí,které miluji,je u bezu. Ano máme to štěstí, že máme keř bezu na zahrádce. Je tak obrovský a každý rok tak obsypaný květy, že tvoříme sirupy a jednou jsme zkoušeli i bezinkový likér. Letos bych z něj chtěla zkusit i marmeládu. Mám to u něj moc ráda. Je to právě taková ta divokost přírody.

A poslední zákoutí, které Vám ukáži, je na půl námi vytvořené a napůl vytvořené sousedy. A každej rok je mohutnější a zelenější. Přisadili jsme břízku a barvínek a pomněnkovec jen dokreslují atmosféru cihlového plotu.

Ráda bych ještě s úsměvem na tváři podotkla,že jsem přišla na to,že naše zahrada je jako my. Přírodní, základní prvky by byly,to jo. Některé části jsou zarostlé a někde chybí doladit nějaký ten detail. A většinu věcí děláme až na druhou dobrou, některé jak se říká ,,oserem“, kvuli rychlosti a z nedostatku financí. A tak to máme přesně i v životě. Tedy aspoň já.

Krásný první červnový týden Vám přeji.

Continue Reading

Narozeninový dárek

Na svůj narozeninový dárek jsem si musela pár dní počkat. A teda měla jsem i strach, protože prostě jsem taková. Můj manžel už několikrát šlápl jaksi trochu vedle a tak jsem se fakt bála. Jsem povaha, že strašně vyzvídám a zastávám názor, že k narozeninám a k Vánocům by se měli opravdu dávat dárky, po kterých ten druhý touží(samozeřjmě v rámci možností). A tak jsem vyzvídala a vyzvídala. A poté, co jsem zjistila, že to nikde neobjednával( eshop ani nákup), tak jsem opravdu byla ve stresu.

Svůj úplně vysnění dárek jsem sice nedostala, to manžel říkal, že mi nekoupí. Ale i tak hodně překvapil. Je teda dost možný, že myslel tak trochu i na sebe, protože v září si pak mým dárkem pěkně nacpe pupek!! 😀 ( Doufám, že mě za tohle vyjádření nepošlete k šípku, ale je to prostě tak).

A co, že jsem to tedy vlastně dostala? Dostala jsem krásné, malé kačenky. 5 malých pižmovek, které nám teď ještě týden budou vegetit v bedně v obyváku než budou moct jít ven. Dnes se ,, táta kačer“, jak jsem překřtila manžela, pustil do výroby výběhu. Tak jakmile přejdou ledoví muži, kačenky půjdou ven.

Zvláštní dárek a ne jen tak pro někoho. Ale jak mi napsala moje sestra: ,, to je dárek přesně pro tebe!“ A já s tím musím naprosto souhlasit.

Přeji Vám hezký nedělní večer.

Continue Reading

Týden 27.4.- 3.5. 2020

Po menší pauze jsem opět tady. Nějak nebyla nálada něco přispívat. Nebylo mi moc dobře a v těch chvílích, kdy to šlo jsem pracovala na zahradě.

Začátkem týdne jsem doplela náš cihlový chodníček, do kterého se mi vůbec ale nechtělo. Nesnáším to vyškrabovaní plevele ze spár, hlavně pampelišek, protože ty vůbec nejdou.

Také jsem v týdnu už něco zasadila do skleníku a už i ven z vlastních domácích výpěstků, protože moje okno se proměnilo v nehoráznou džungli a dokonce cukety už se pomalu dávaly do květu. Koupili jsme i bílou textilií,tak pokud bude hlášen mráz, přikryjeme. Probrala jsem a vyčistila jahody, které už se taky dávají do květu.

V dalším mezi čase jsme přestěhovali čmelín od domova k plotu( rozuměj blíže přírodě). Čmelín máme zatím neobydlený,ale pořád doufám,že ještě letos proběhne pokus o osídlení. A u čmelína jsem vytvořila vlastníma rukama okrasný záhonek, na což jsem náležitě pyšná, protože mi manžel pomáhal akorát zasadit rododendron a thujku. Jinak od oddrnování, přes vykopání děr, vydloubnutí thujky i rododendronu a zasazení ostatních rostlin jsem to dělala sama!!!! 😀 ( fůůůj co to tu tak smrdí, že by samochvála?)

S dětmi jsme se připravili ve čvrtek na pálení čarodějnic. Vyrobili jsme si čarodějnice z papíru. Už jsem ji kdysi vytvářela s dětmi ve škole a námět jsem vzala u Moniky na kopečku. A večer proběhlo upálení. Ale teda byla děsná zima. Náše vatra nebyla nijak extra velká,tudíž nás ani nezhřála a tak jsme brzy prchli do tepla postele.

29. dubna jsme ,, oslavili“ výročí svatby, už 14let co kráčíme po tomto světě společně. Nijak zvlášť to neslavíme, dáváme si jen maličkosti, dříve to byla jen třeba čokoláda. Letos jsme to oba povýšili. Já dostala koš na prádlo, který jsem nutně potřebovala( starý už jsem měla polámaný) a já jsem manželovi koupila knížku o motorkách Jawa. Spokojenost byla na obou stranách.

Na prvního máje si manžel políbení odbyl už ráno, při venčení našich dvou psích madam. Snad se počítá višeň, která měla posledních pár zbývajích kvítků a já neuschnu.

No a víkend byl tak nějak ve znamení uklízení, vaření a pečení a úklidu u králíků.

No a dnes, dnes už Vás zdravím o rok starší, před 36lety jsem se narodila.( jsem zvědavá,jak dlouho si na toto číslo budu muset zase zvykat, asi zas do příštích narozenin 🙂 )

fbt

Přeji Vám hezký a třeba i trochu sváteční den.

PS: Teď si prohlížím příspěvek a všimla jsem si,že jsem přehodila dny,středu a čtvrtek,snad Vám to nevadí, předělávat se mi to fakt nechce. A hádejte co, právě probíhá akce ,, obydlování čmelína“, podařilo se mi odchytit čmeláka, který hledal,kde by se mohl usídlit. Tak uvidíme, jak to dopadne.

Continue Reading

Kvetení na zahradě

Dnes velmi krátce a obrázkově.

Začalo období, které mám velmi ráda a jak malé dítě se dojímám nad každou rozkvetlou kytičkou. Kvetou třešně, švestky, špendlíky, tulipány, pampelišky, sedmikrásky a jiné další různé byliny a já každý den obdivuji krásu květu.

Pojďte se se mnou projít po naší zahradě a také se pokochojte.

Mějte krásný slunečný den.

Continue Reading

Velký pátek

Velký pátek připomíná ukřižování Ježíše Krista na Golgotě. Ježíš dostal na hlavu trnovou korunu a kříž, na kterém byl ukřižován a musel si ho sám odnést na Golgotu.(Odtud pochází Křížová cesta, která má 14 zastavení, které připomínají 14událostí, které se během cesty udály). Na konci cesty byl Ježíš ukřižován. Přibit hřeby a provazy ke kříži. Po smrti byl Ježíš z kříže sundán, zavinut do plátna a pohřben v hrobce ve skále, jejíž otvor byl zavalen kamenem.

V kostelích se konají bohoslužby. Nejdříve se čtou pašije, poté dochází k uctívání kříže a nakonec probíhá svaté přijímání.

Mezi zvyky patří třeba ten, že se nesmí hýbat se zemí, tudíž nic neryjeme, nesázíme, neplejeme, neokopáváme. Nesmí se prát prádlo. Dříve se lidé chodili ráno mýt do potoka, aby očistili své tělo před nemocemi. Hospodyňky by neměli nic péct. A také je Velký pátek dnem přísného půstu. A to hlavní, tedy aspoň pro mě!!!:-D Dnes se otevírá země a vydává své poklady. Já mám jedno takové místo, o kterém si myslím,že by se na Velký pátek mohlo otevřít. Každý rok si říkám, že se k němu vypravím a ještě nikdy se mi to nepoštěstilo,tak třeba příští rok 😀 Ale ukážu Vám jiné poklady, které jsou dostupné pro nás všechny. Stačí vyjít do parku, na zahradu nebo do přírody.

Když na Velký pátek hřmí,na poli se urodí!!!

Mějte krásný den.

Continue Reading

Kozel zahradník

Nikdy mě nebavilo zahradničení a to i přesto, že ikdyž jsme bydleli v bytě, měli jsme zahrádku, kde naši pěstovali brambory, okurky, saláty, mrkev, petržel…a mamka různé květiny. Byla to zahrádka v zahrádkářské kolonii,kam mě bavilo strašně chodit,ale pracovat a pomáhat, to nee!!!

Ale nějak se to ve mě zlomilo a neumím si představit nemít zahrádku, kde bych si nemohla pěstovat mrkev,petržel,brambory,cibuli…. Naše zashrádka je jen na běžnou spotřebu, nic na uskladnění,ale i tak je to boží mít v sezóně svoji vlastní zeleninu. A v zimě ráda šáhnu po kompotech a po marmeládách z vlastních zdrojů.

Ale žádný velký zahradník nejsem. Zvládnu opravdu jen to nejnutnější. Na mnohé informace se stále dotazuji přítele na telefonu a tím jsou rodiče. Pár let se snažím i o předpěstování sadby doma,ale není to žádná sláva, něco se daří něco ne. Ale nijak se kvuli tomu nehroutím. Prostě je to takový pokus, omyl.

Dnes jsme v rámci pracovního vyučování zapojila i děti( tedy námět opět poslala paní učitelka). A tak Mikulda dělal díry a sázel cibuli, do skleníku jsme vyseli dva řádky ředkviček a ještě jsme stihli i mrkev a petržel. Bylo až k neuvěření, jak to Mikuldu bavilo a s jakou dětskou radostí to dělal.

Čekají nás snad už teplejší dny,tak práce na zahrádce vypukne už s větším nasazením. Mně pronásleduje zase špatné období, které tedy stojí za to. Tak snad se s teplým počasím obrátí i moje nálada a bude zase líp.

Krásné jarní dny, moji milí věrní čtenáři.

Continue Reading

Předjarně od nás

Původně jsem měla připravený jiný článek, ale než jsem ho publikovala,zkoukla jsem jedno video s neuvěřitelným pánem a bylo po článku. Ale určitě napíšu nový po právě získaných informacích. Ale o tom někdy příště.

Dnes Vás pozvu do naší předjarní zahrádky. O víkendu bylo nádherně,tak jsem v mezičase malování vyběhla ven s mobilem a fotila a fotila.

Bella
Vendula

Snad Vás bouře Sabine nijak neohrozila. Snad jste ji přečkali ve zdraví a bez citelných ztrát. U nás se přehnal jen větší větřík s pořádným slejvákem, který byl potřeba a pak se to tak po různu střídalo. Jak už jsem psala na instagramu, kolikrát letní bouřka s pořádným větrem tu napáchá větší škody.

Mějte se krásně. Dnes konečně bez větru. A moc děkuji za každé nakouknutí.

Continue Reading

Zima a sníh

Včera KONEČNĚ sněžilo dýl jak čtvrt hodiny a dokonce ze tří stupňů klesla i teplota na jeden a tudíž sníh zůstával na zemi.

Nebylo to sice úplně idelické, protože pofukoval vítr ale to vůbec nevadilo. Je zima, je únor a sníh k zimě a únoru patří.

,, Únor bílý- pole sílí“

Ale co mě teda dostalo,bylo to, že i tato situace, která je pro zimu zcela běžná, Českou republiku ohromila zas na tolik, že museli vypnout asi tak na dvě a půl hoďky proud. Aniž by napadlo desítky centimetrů sněhu, nebo měl vítr podobu vichřice. Alespoň u nás. (Pár dní předtím foukal o hodně větší vítr).

Přijde mi, že cokoliv se vychýlí od ,, normálu“, ačkoliv je to pro toto období zcela přijatelné a obvyklé, pro většinu lidí znamená nějakou hrůzu a zděšení typu : ,,pane bože, ono v únoru chumelí, co si s tím počneme?“

„Rozum nás klame častěji než příroda.“

Já jsem neváhala a vyběhla jsem s mobilem ven abych si sníh mohla zdokumentovat, protože těžko říct, zda se vůbec ještě tuto zimu objeví.

Přijměte i toto počasí, které patří od pradávna k této zemi a užívejte si ho podle sebe.

Continue Reading